V posledních dvou letech se kvalita mé každodenní prožívané reality posunula na úplně nový level. Level, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že je vůbec možný. Bez přehánění si připadám jako znovuzrozený. Každý den prožívám s lehkostí a bez jakéhokoliv přemáhání, všechny problémy jsou náhle jen takovými zajímavými hrami, přestala mi dělat problém komunikace, přestal jsem se stydět, přestal jsem mít trému a poznal jsem úžasný a nepopsatelný efekt opravdové spontaneity – té v níž člověk dokáže vypnout hlavu a nechat své tělo plout onou slavnou “flow”, kterou zažívají umělci, sportovci a… všichni ostatní, kdo jí zažívají.
Jako bych doteď 29 let žil s pytlem na hlavě. Jako bych měl kolem sebe od puberty závoj, o kterém jsem teď zjistil že jde prostě a jednoduše odhrnout. Jako bych byl pod hladinou vody, teď se vynořil a zjistil, že můžu normálně dýchat. Život je náhle krásný, i já sám si připadám krásný (jakkoliv narcisticky to může znít) a všichni kolem jsou nějakým způsobem krásní. Dokážu si hrát věčnost s dětmi, aniž bych u toho trpěl a pokukoval po hodinkách nebo telefonu, užívám si práce, které pro mě dříve byly utrpením a… no, asi už nemusím pokračovat.
Rád bych se teď dostal k otázce – čím to? Jak se to stalo?
Abych byl plně upřímný, tak nevím. Vůbec nemám tušení.
Ale můžu sem napsat, co jsem za poslední dva roky v mém životě změnilo / událo a třeba to někoho, komu také přijde, že nežije život tak docela úplně a že za tím přeci ještě musí něco být, jinak je život vlastně taková trochu naprd věc, která se sice dá přežít, ale že by to byl nějakej odvaz, to úplně ne… Tak třeba to někoho takového inspiruje. A třeba ne.
Věci, které se v mém životě udály, nebo změnily:
1- Narodil se nám druhý syn.
2- Přestal jsem pracovat ve svém oboru a začal žít extrémně minimalisticky, dělaje díky tomu pouze věci, které mě baví a zajímají + pouze občasné primitivní práce určené pro výdělek (nikoliv však déle, než 3 měsíce v roce). Už dlouho jsem nedělal nic, co by mi nedávalo smysl.
3- Přesedlal jsem s rodinou na nomádský život v dodávce. Full time. Většinu roku vůbec neřešíme, co se stane zítra, za týden, nebo za měsíc. Prostě jen existujeme.
4- Ayahuasca. Dvakrát. Během prvního rituálu jsem si znovu prožil svůj porod (a urovnal si tak v sobě problémy s vlastní mámou), zatímco během druhého o rok později jsem sebou reálně praštil o zem a na pár sekund umřel (zažívaje přitom onen slavný pocit nekonečné prázdnoty), načež jsem pak jen zbytek noci trávil tak, že jsem skládal realitu zpět myšlenku po myšlence.
5- Začal jsem se stravovat s pomocí carnivore diety a získal tím nečekaně velké množství energie do každého dne. Tím neříkám, že carnivore je pro každého, ale to, že najít dietu, která vám dokonale sedne, za to úmorné hledání vskutku stojí.
6- Dostal jsem se do bitcoinové / cryptoanarchistické / anarchokapitalistické / lunarpunkové komunity, zjistil jsem, co skutečně znamená svoboda ve všech svých důsledcích.
Něco z tohoto seznamu to nejspíše způsobilo. Možná jedna věc. Možná kombinace všech. A možná to bylo něco úplně jiného. Kdo ví. Možná prostě něco zkuste. Něco, co s vámi rezonuje. A nebo ne. V každém případě vám přeji krásnou cestu. Objevovat v sobě víc a víc je nádherná životní pouť.
Leave a Reply